Kdo by si myslel, že víkendové červenání Jiřího Paroubka má něco společného se studem, byl by jistě nenapravitelným naivkou. V jakékoli normální firmě (ba dokonce i ve státní správě), pokud šéfovi utíkají podřízení o 106, bývá to vnímáno jako důvod k sebereflexi, občas i k odvolání. Předseda ČSSD přišel za polovinu volebního období už o čtyři poslance, což je jev v českém parlamentu dávno neznámý (naposledy tímto způsobem ztratila ODS asi 20 poslanců na začátku roku 1998 po sarajevském atentátu). Expremiér na svoje zjevné selhání zareagoval typicky: zbrunátněl, ani na minutu si nepřipustil svoji chybu a obul se do ODS (…), kterou prakticky označil jako stranu zlotřilých korupčníků. (…) Předseda politické strany se nemůže divit, že když z ní udělá one man show a nedovolí ani vnitřní diskusi, ani jednání s vládou o otázkách národní bezpečnosti (na čem jiném by se měla vláda s opozicí shodnout?!), když provádí permanentní negativní kampaň a kohokoli, kdo dá najevo mírně odlišný názor, okamžitě zadupe do země, dříve nebo později se jeho ovečky vzbouří. (…) A to je důvod k červenání, nikoli brunátnění…
Zdroj: https://www.lidovky.cz/noviny/rudy-paroubek.A080625_000046_ln_noviny_sko